Tipy:
Reklama

Toulání po Písku

Písek je třicetitisícové historické město v Jižních Čechách, které jsem chtěl dlouho navštívit, povedlo se mi to však až loni. Jako tradičně u většiny mých výletů, nezvládl jsem za jeden den projít všechny zajímavosti. Spíše to byla jakási rekognoskace terénu, obhlédnutí místních zajímavostí a příprava na delší návštěvu. Berte tento článek spíše jako sadu malých tipů.

Do Písku jsem se poprvé dostal loni, když jsem cestu spojil s pracovními povinnostmi, návštěvou kláštera v Milevsku a prohlídkou výstavy historických motocyklů na hradě Kámen. Zaparkovali jsme v sobotu po poledni v centru poblíž Kostela Narození Panny Marie, kdy už se neplatilo parkovné a bylo zde i dostatek volných parkovacích míst. Následoval oběd v místní restauraci a později také káva s dezertem v Soho Cafe v pasáži na Velkém náměstí. Mohu doporučit.

Protože jsem kromě informace o tom, že je v Písku most, který nedávno poničila povodeň, o městě příliš nevěděl, byl jsem rád za tipy od kamaráda. Po posilnění v kavárně jsme se tedy vydali na krátkou obhlídku centra města.

Kamenný most v Písku

Po cestě z Velkého náměstí jsme minuli několik historických měšťanských domů a došli k mostu přes Otavu. Kamenný most v Písku je nejstarším dochovaným mostem v České republice. Postaven byl v gotickém slohu a najdete na něm repliky barokních soch. Někdy se můžete setkat i s neoficiálním názvem Jelení most, kdy toto označení vychází z pověsti o tom, že prvním, kdo přes most přešel, byl jelen z blízkých lesů. Od roku 2007 je však oficiální název Kamenný most v Písku.

Vybudován byl někdy v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Byl stavěn na suchu, řeka byla během výstavby svedena do umělého koryta. Most, který má sedm oblouků, stojí na šesti pilířích. Sedmý oblouk sloužící k proplouvání vorů byl dostavěn až v roce 1768. Most byl často poškozován povodněmi, to je také důvod, proč se nedochovaly původní věže stojící na jeho koncích.

Zde se můžete podívat, jak vypadal most při povodni v roce 2002. Poté, co most přejdete, najdete na jednom z domů ceduli s ukazatelem hladiny, jaké Otava v roce 2002 dosahovala. Na druhé straně od centra je podél řeky nábřeží, kde v době naší návštěvy probíhala výstava soch z písku s husitskými náměty. Písek mají v Písku rádi.

Hrad v Písku a Prácheňské muzeum

Ze stejné doby, jako je kamenný most, pochází i hrad v Písku. Založil jej Přemysl Otakar II. Gotický hrad měl obranné a reprezentační využití. Spojen je i se jmény dalších českých králů, konkrétně tedy Lucemburků Jana, Karla IV. a Václava IV. V době husitských válek byl Písek na straně husitů a na hradě zasedal sněm husitských kněží. Od roku 1509 hrad patřil městu, ale už v roce 1547 po požáru o pár let dříve, byl hrad pustý. Během třicetileté války byl vydrancován a postupem času dále chátral. Postupem doby byly jeho části přestavěny na sladovnu nebo kasárna. Část hradu byla zbořena, dnes na jejím místě najdete radnici.

Bývalý královský palác na píseckém hradě však zůstal zachován až do dnešní doby. Spolu s rytířským sálem. Najdete v nich Prácheňské muzeum s expozicí o těžbě zlata.

Elektrárna královského města Písku

Prakticky hned vedle hradu najdete Elektrárnu královského města Písku. Z původního vodního mlýna vznikla v roce 1887 nejstarší vodní elektrárna v Čechách, která je provozu i dnes. Na svědomí ji má, jak jinak, František Křižík. Písek se díky této elektrárně stal prvním českým městem s trvalým elektrickým osvětlením. Během prohlídky muzea se prý můžete podívat na strojovnu i turbinárnu, využít půjčovnu lodiček nebo úschovnu zavazadel.

Kostely v Písku

V Písku je samozřejmě jako ve správném historickém městě celá řada kostelů. Vybral bych dva. Již zmíněný Kostel Narození Panny Marie pochází ze 13. století a jedná se o trojlodní baziliku. Najdete zde bohatou výzdobu i několik zajímavostí. Během historie byla vybudována celá řada vstupů do kostela, včetně již zazděného vstupu přímo do presbytáře. Hodiny na kostele mají z úsporných důvodů prohozenou velikost rafiček.

Poněkud nenápadný je Kostel Povýšení svatého Kříže, který najdete na rohu Velkého náměstí. Původně patřil k objektu dominikánského kláštera, ten byl však za doby husitské vypálen a již nebyl obnoven. Kostel však zůstal. Od roku 1906 se o něj starají petrini.

V Písku najdete i synagogu. Postavena byla v pseudomaurském stylu v roce 1872 namísto původní modlitebny. Od padesátých let do roku 1996 byla pro veřejnost uzavřena.

Více jsme toho v Písku projít nestihli. I tak nám to zabralo pár hodin. Určitě se chci vrátit, až bude lepší počasí a podívat se jak do Prácheňského muzea, tak do vodní elektrárny. A kdo ví, možná vám někdy později přinesu i tip na některý z hotelů. V uličkách a na hradbách se dá krásně toulat a město si zaslouží více, jak jednodenní návštěvu.

Uložit

Dejte o článku vědět ostatním

Facebooktwittergoogle_pluspinterestmailFacebooktwittergoogle_pluspinterestmail

Autor Jan Polzer

Webový programátor, lektor, autor knih a provozovatel řady webů, který rád cestuje a poznává zajímavá místa. Ale taky má rád své pohodlí, proto asi nikdy nebude psát o tom, jak prošel pěšky Thajsko či horská sedla v Indii.
Reklama

Na webu používáme cookies ke sledování návštěvnosti Další informace

Cookies ukládá Google Analytics, pomocí kterého měříme data o návštěvnosti webu. Na jejich základě pak připravujeme obsah, který vás zaujme. Alespoň se o to snažíme.

Zavřít