Domů » Památky » Kunětická hora: výlet za Dušanem Jurkovičem
Kunětická hora

Kunětická hora: výlet za Dušanem Jurkovičem

Rumburakův hrad, dominanta širokého okolí u Pardubic, husitský hrad, majetek Jiřího z Poděbrad, část pernštejnského panství, zřícenina i obnovená památka pod taktovkou architektů Jurkoviče a Pacla. Historie hradu na Kunětické hoře je velice pestrá a zajímavá, stejně jako místo samo. Budete-li u Pardubic, určitě jej na svých cestách nevynechejte.

Kunětická hora vznikla sopečnou činností v třetihorním období a je dnes široko daleko jediným kopcem. Jak říkají průvodci na místním hradu, díky tomu je také turistickým lákadlem, neboť nabízí bezkonkurenční výhledy do okolí.

Hrad zde stál již někdy v 14. století. Dodnes jsou základy původního hradu vidět ve sklepení toho současného. Za husitských válek jej obsadil hejtman Diviš Bořek z Miletínka a Kunětická hora byla přestavěna na husitský hrad. Jeho potomek přenechal hrad českému králi Jiřímu z Poděbrad, od jeho syna se pak dostal do držení Pernštejnů, za kterých zažil své nejzářnější období.

Jeho význam ale později upadal a v 19. století již měl na kahánku. I kvůli tomu, že místní začali kopec, na kterém se nachází, používat jako kamenolom. To bohužel hrad velmi poškodilo, koncem 19. století se jeho západní a jihozápadní část do lomu zřítila. Přišel také o dva ze čtyř rondelů.

Na začátku 20. století, kdy už byl hrad ruinou, jej zakoupil pardubický Muzejní spolek a pustil se do jeho záchrany. Projekt dodali architekti Pacl a Jurkovič. Zejména druhý jmenovaný se na hradě výrazně podepsal a v zříceninách, kterým chyběla střecha, vyprojektoval restauraci a další prostory.

A právě za vzpomínkou na Dušana Jurkoviče se na Kunětickou horu můžete vydat i vy. Tento rok hrad prochází větší rekonstrukcí, a tak jeho hlavní palác a kaple nejsou veřejnosti přístupné. Dostanete se ale na nádvoří a do západního Jurkovičova paláce. Zde se nachází výstava věnovaná životu tohoto Čechoslováka, který zanechal výrazný podpis na architektuře celé řady českých a moravských měst. Dozvíte se vše o jeho životě, včetně působení na Podkarpatské rusi, kde navrhl zajímavá řešení vojenských hřbitovů.

Vyrážíme na Kunětickou horu

Já se na hrad vydal během jednoho odpoledne všedního dne na začátku června, zatímco jsem pobýval na pracovní cestě v Pardubicích. Asi by se to dalo zvládnout i pěšky poměrně pěknou procházkou, ale protože jsem vyrážel až po práci, sedl jsem raději do auta.

Parkoviště pod hradem nepřehlédnete. Poplatek za ponechání auta na hlídaném parkovišti je 40 korun, pokud se nepletu. Když se budete kochat pohledem na hrad od parkoviště, zkuste si představit, jak to vypadalo, když hora dosahovala až k místům, kde stojíte. Ano, takový kus byl odtěžen a stále je potřeba vyřešit stabilizaci zbylého masivu, aby hrad do třiceti let nezmizel navěky.

Cesta nahoru vede příjemně mezi stromy, po levé straně potkáte ohradu s kozami, lesní zvěří a skoro bych řekl, že jsem zahlédl i Skotský náhorní skot. Takové ty chlupaté rohaté krávy. Po chvíli minete vodárenský objekt a dorazíte ke studni pod hradem. Mimochodem asi největší, kterou si z návštěv hradů vybavuji.

V čase mé návštěvy se tu pohybovalo několik koz, pasoucích se na trávě okolo a občas se vzpínajících i k čerstvým listům ze stromů. Je to odtud už jen pár kroků k jednomu ze zbylých rondelů, odkud se vám nabídne jeden z prvních pohledů do krajiny okolo, ale také přímo na hrad.

Odpočinek a občerstvení po překonání kopce od parkoviště

Cestou okolo hradeb a průchodem branou dorazíte na nádvoří, kde si můžete vydechnout po výšlapu přístupové cesty. Najdete zde toalety, průhledy v hradbách se opět podíváte do okolí, a především se občerstvíte v místní restauraci. Nepohrdl jsem klobáskou z wagyu a nealko pivem z Postřižin. Jestli se nabaštíte ve stínu pod dřevěným přístřeškem nebo na lavičkách na slunci, to je na vás.

Výpravu důchodkyň jsem nechal s průvodcem odejít, odpočíval a vnímal genius loci. Trochu jsem se zorientoval, přečetl si naučné cedule, porovnal historické fotografie před Jurkovičovými úpravami a zjistil, že jediný letos fungující prohlídkový okruh se týká právě jeho činnosti. A tak jsem si koupil „jeden dospělácký“ a vydal se na předposlední prohlídku ještě s nějakým mladým párem.

Dušan Jurkovič – básník dřeva

Západní část hradu již rekonstrukcí prošla a je v ní tedy umístěna výstava mapující jak život a dílo Dušana Jurkoviče, tak jeho působení na hradu Kunětická hora. Klidně přiznám, že mám Jurkoviče spojeného s Luhačovicemi, Pustevnami či Jurkovičovou vilou u nás v Brně, ale řadu věcí z jeho života jsem slyšel poprvé.

Během necelou hodinu trvající prohlídky si vyslechnete výklad, podíváte se na info panely s fotkami, prohlédnete si maketu hradu z Jurkovičovy doby, navštívíte Zelený a Červený salonek s dobovým dřevěným vybavením, které sloužilo restauračnímu provozu.

Opravdovým vyvrcholením prohlídky je výstup na vyhlídku. Podíváte se do širokého okolí, na Pardubice, Sezemice a vesnice v okolí. V případě špatného počasí mají na hradě prý záložní variantu, kdy by se dalo koukat ven z půdního prostoru.

Hrad pro ty, kdo hledají klidnou prohlídku

Nemohu říct, že by na Kunětické hoře byli nějak zvlášť proti dětem. To ne. Rodinku jsem na nádvoří potkal. Na druhou stranu je minimálně okruh věnovaný Dušanu Jurkovičovi doporučen pro alespoň středoškoláky a dospělé. Tak nějak diplomaticky řečeno, že nic pro znuděné a ukřičené děti. Upřímně, ono by je během prohlídky vlastně nemělo co zaujmout. Na to jsou jiné památky. A řada lidí jistě uvítá, že se dozví nějaké zajímavosti i z nedávné historie bez vyrušování.

To mi připomíná, že cestou na hrad jsem si všiml cedulí zakazujících jízdu na kole. Měli byste jej vést, na hradě je pak možnost stojanu. Také se psy je třeba dodržovat pravidla a mít je na vodítku a s košíkem. Už kvůli pobíhajícím kozám a ovečkám, které prý průvodci v rámci své práce občas pasou.

Výlet na Kunětickou horu vřele doporučuji samostatným výletníkům a starším párům. Pokud vyrazíte s dětmi, mohlo by je zajímat, že hrad sloužil jako sídlo čaroděje druhé kategorie Rumburaka ze seriálu Arabela. I když… Ona i Arabela je dnes už spíše otázka dospělých než dětí.

V okolí mrkněte na Perníkovou chaloupku nabízející výstavu tisícovky perníčků a povídání o Jeníčkovi a Mařence. To by se dětem mohlo líbit. K chaloupce se dostanete také z parkoviště pod hradem. Pěšky je to asi 10 minut.

Kousek dál je zámek Ráby a pak samotné Pardubice, na jehož historické centrum si vyhraďte celý den. Případně si zajeďte na Velký sezemický akvadukt. Další informace najdete i na oficiálním webu Kunětické hory.

Dejte o článku vědět ostatním

FacebooktwitterpinterestmailFacebooktwitterpinterestmail

Koukněte na mapu

Na webu používáme cookies ke sledování návštěvnosti Další informace

Cookies ukládá Google Analytics, pomocí kterého měříme data o návštěvnosti webu. Na jejich základě pak připravujeme obsah, který vás zaujme. Alespoň se o to snažíme.

Zavřít