Tipy:
Reklama

Kutná Hora: výlet na menhiry, procházka parkem a okolo Chrámu sv. Barbory

Před pár dny jsem cestou do Krkonoš zastavil v Kutné Hoře. S kamarádem jsem navštívil menhiry nad Kutnou Horou a poté samotné historické centrum města, tedy park GASK, Chrám sv. Barbory a přilehlé okolí.

V polovině srpna jsem se vydal do Janských lázní, o kterých jsem tu psal v minulém článku. Vzal jsem to z Brna přes Kutnou Horu, kde jsem měl domluveno setkání se Zdeňkem Horákem, který dělá místního průvodce na Google (nebo chcete-li anglicky Google Local Guides). Navíc je místní rodák. Výlet po městě jsem tak měl zajištěn s osobou opravdu povolanou.

Menhiry nad Kutnou Horou

Potkali jsme se v Restauraci Na Pašince na okraji Kutné Hory v místní části Kaňk. Pokud je parkoviště před restaurací plné, což lze v době oběda očekávat, je tu trochu problém s parkováním, já jsem to vyřešil odstavením auta u silnice. Každopádně to bylo výborně zvolené místo. Jídlo zde mají velmi dobré za rozumné ceny, k pití pro šoféry nabízejí v létě osvěžující domácí limonády.

Pro tento článek je ovšem důležitější, že cestou z restaurace do města jsme míjeli kutnohorské menhiry. A samozřejmě jsme se u nich zastavili. Menhiry zde vztyčili v letech 2012 až 2013 místní nadšenci na místech, kde jsou v krajině k nalezení energetické body. První byl kamenný kruh, poté byly vztyčeny okolní kameny a postupně přibývají další. Pod šestitunovým kamenem vztyčeném 30. dubna 2012 na keltský svátek Beltaine najdete pamětní schránku.

Na místě menhirů je skutečně příjemně a jste-li trochu senzitivnější, dobijí vás energií. Během roku se zde koná celá řada akcí. Další asi čtyři desítky kamenů najdete i různě v okolí. Od hlavních menhirů si prohlédnete panorama Kutné Hory a je odtud vidět i blízká rozhledna.

Kutnohorský park GASK

Od menhirů jsme se vydali přímo do historické Kutné Hory. Zaparkovali jsme bez problémů v boční uličce poblíž revitalizovaného parku GASK – Galerie Středočeského kraje. Dáte-li přednost klasickému parkování pro návštěvníky, pak můžete využít upravenou budovu bývalé jízdárny na severní straně areálu.

Galerie sídlí v areálu bývalé Jezuitské koleje. Pravidelně zde probíhají výstavy mladých umělců zaměřené jak na klasické výtvarné postupy, tak na práci s novými multimédii.

Park před galerií slouží k procházkám i venkovním akcím a příjemně si zde odpočinete, ať už u vodních schodů nebo přírodního amfiteátru. Je navíc hlídaný, takže vás nebudou rušit případní nepříjemní spolunávštěvníci.

Chrám sv. Barbory a jeho okolí

Při procházce v parku GASK jsem ovšem celou dobu pokukoval po Chrámu sv. Barbory. Pokud nic jiného, tak tento se vám ve spojení s Kutnou Horou nepochybně vybaví. Byl jsem jen trochu vyveden z míry, že chrám vypadal nějaký malý. Jakmile jsme došli k východu z parku do areálu okolo chrámu, vše jsem pochopil. Park je o dost výše, než stojí samotný chrám, sejít k němu musíte po schodech.

Chrám sv. Barbory je samozřejmě monumentální pětilodní gotická katedrála, které na kráse vůbec neubírá, že nebyla dokončena celá. Původně měla pokračovat ještě několik metrů, někdy se uvádí, že byla postavena jen polovina původně plánované délky, než byl kostel v roce 1558 ukončen provizorní zdí.

Většina duchovních staveb je postavena za tímto účelem. To ale není případ kutnohorské katedrály. Vznikala jako reprezentativní stavba financovaná kutnohorskými měšťany, přičemž tempo její výstavby započaté v roce 1388 značně kolísalo v závislosti na prosperitě stříbrných dolů u Kutné Hory.

Po roce 1626 Jezuité provedli barokní úpravy a postavili výše zmíněnou Jezuitskou kolej. Mezi roky 1884 a 1905 byly barokní úpravy na katedrále opět odstraněny a provedena rekonstrukce budovy s jejím prodloužením o jedno klenební pole.

Vstup do katedrály je zpoplatněn částkou 60 Kč. Platíte hned u vstupu, kde je možné pořídit také různé turistické prospekty a suvenýry. V katedrále můžete vystoupat i na balkon a prohlédnout si okolí z výšky.

Chrám sv. Barbory stojí na vyvýšenině, cesta dolů do města je poměrně příkrá. Z toho plyne, že v okolí kostela na vás čeká nádherná vyhlídka do údolí. Například na obrovský 12m2 velký reliéf básníka Jaroslava Vrchlického, který tu ve skále nad řekou Vrchlicí vytesal v roce 1919 místní sochař Josef Chvojan. Vlastní jméno Vrchlického totiž bylo Emil Frida a tento pseudonym si zvolil právě na základě návštěvy Kutné Hory, kde jej údolí Vrchlice uchvátilo.

Kaple Božího Těla

Poté, co jsem se dostatečně pokochal výhledem z hradeb do údolí a na vinice u Jezuitské koleje, jsme zašli ještě do Kaple božího těla. Stavba sekundovala Chrámu sv. Barbory a původně měla sloužit jako kostnice, která by trumfla tu v Sedleckém klášteře, se kterým se kutnohorští kočkovali. Jezuité ji proměnili v modlitebnu. Uchvátí vás zdejší akustika. Vstupné do kaple je 20 Kč.

Kam dále v Kutné Hoře?

Více jsme toho nestihli. Musel jsem pokračovat dále, ale do Kutné Hory se určitě vrátím. Vám doporučuji rezervovat si na její prohlídku celý den. Co dalšího zde stojí za návštěvu?

  • Kostel sv. Jakuba, Kostel Panny Marie, Chrám Nanebevzetí Panny Marie
  • Kamenná kašna
  • Kamenný dům
  • Vlašský dvůr coby původní sklad stříbra
  • Hrádek
  • Kostnice

Popis zmíněných památek najdete na webu kutna-hora.net. Já mám v plánu se při příští návštěvě zastavit také na zámcích Žleby a Kačina. Ve městě probíhají také turistické okruhy mapující těžbu stříbra v Kutné Hoře.

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Dejte o článku vědět ostatním

Facebooktwittergoogle_pluspinterestmailFacebooktwittergoogle_pluspinterestmail

Autor Jan Polzer

Webový programátor, lektor, autor knih a provozovatel řady webů, který rád cestuje a poznává zajímavá místa. Ale taky má rád své pohodlí, proto asi nikdy nebude psát o tom, jak prošel pěšky Thajsko či horská sedla v Indii.
Reklama

Na webu používáme cookies ke sledování návštěvnosti Další informace

Cookies ukládá Google Analytics, pomocí kterého měříme data o návštěvnosti webu. Na jejich základě pak připravujeme obsah, který vás zaujme. Alespoň se o to snažíme.

Zavřít