Domů » Technika » Jindřichohradeckou úzkokolejkou do muzea amerických autoveteránů v Nové Bystřici
Muzeum veteránů v Nové Bystřici

Jindřichohradeckou úzkokolejkou do muzea amerických autoveteránů v Nové Bystřici

Několik let jsme se chystali na výlet úzkokolejkou z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Podařilo se nám to loni v září, kdy jsme strávili několik dní v tomto krásném koutě naší země. A aby ten nevšední výlet po železnici stál za to, zpestřili jsme si jej návštěvou muzea amerických automobilů.

Okolí Jindřichova Hradce, a především Přírodní park Česká Kanada, je skutečně krásný kraj. U nás na Jižní Moravě sice máme taky spoustu krásných míst, ale člověk rád pozná i jiné kouty Česka. Příroda se kraj od kraje mění.

Spíše než přírodě se ale tentokrát budu věnovat technice. V Jindřichově Hradci začíná jedna z posledních plnohodnotných (míněno pravidelnou dopravou) úzkokolejek u nás i v okolí. Vydat se s ní můžete do dvou stran. Jedna trasa vede oklikou do Nové Bystřice, druhá pak z Jindřichova Hradce do Obrataně.

Nádraží Jindřichohradecké místní dráhy

Bydleli jsme poblíž města uprostřed lesů. Ráno jsme tedy vyrazili autem do Jindřichova Hradce na nádraží, které je vlastně společným komplexem s nádražím klasických drah. Parkování naprosto bez problému. Úzkokolejka má své zázemí pro cestující v asi bývalé skladištní budově. Zde si koupíte jízdenku případně vyzvednete rezervované lístky. Je tu také stylová kavárna.

Vlaky odjíždějí ze stanoviště hned naproti budově, nechybí elektronická cedule, která vás informuje, kam se který vlak chystá, abyste si nepopletli směr. Nádraží je v úvrati a vlaky vyrážejí po stejné koleji.

Kocháme se nezvyklými tvary mašinek a přemýšlíme, které vagony pojedou s naší soupravou. Nakonec si to přihasí fialová lokomotiva a my vyrážíme směr Česká Kanada a Nová Bystřice.

Rychlá pohled na historii úzkokolejky v Jindřichově Hradci

Kde se vlastně úzkokolejka v těchto místech vzala? Ještě za doby Rakouska-Uherska byly z Jindřichova Hradce vybudovány dvě trati, každá patřila jiné společnosti. Impulsem k vzniku jižní dráhy byla snaha městské rady v Nové Bystřici (1896-7) o spojení s Jindřichovým Hradcem. O pár let později vznikly plány na spojení s tratí na Gmünd, která má stejný rozchod (760 mm) a nachází se jen 15 km od Nové Bystřice. Bohužel zůstalo jen u plánů.

Za první republiky byla trať zestátněna a zvyšoval se počet cestujících. Během německé okupace se větší část dráhy ocitla na německém území. Po válce zde byla osobní doprava zcela zastavena a pokračovala doprava nákladní. Od druhé poloviny padesátých let až do sedmdesátek se osobní doprava na této trati opět rozvíjela, pak poněkud ustrnula, jak kvůli umístění v pohraničí, tak kvůli rozvoji automobilismu. Po změně režimu byla trať privatizována a nastal opět její rozvoj trvající dodnes. Více najdete na oficiálním webu JHMD – tak trochu jiná dráha.

Zajímavosti na trati

Pro fanoušky železnice je samozřejmě zážitek už jen to samotné svezení. Ale koukneme se ven z okna. Mezi Jindřichovým Hradcem a Novou Bystřicí je deset zastávek. První zajímavostí je kolejová splítka asi půl kilometru od nádraží, kdy je úzkokolejka vedena stejným kolejištěm jako běžná železnice a sdílejí spolu jednu z kolejnic.

V Městském lese uvidíte půl kilometru dlouhou a čtyři metry vysokou zeď chránící cestující před projektily z tehdejší vojenské střelnice. Přejíždíme most přes Hamerský potok a míjíme vlečku do firmy Jitka. Pokračujeme Jindřišským údolím, okolo Ratmírovského rybníka do nádraží Střížovice. Za časů bez covidu se zde nabízelo ubytování. Přijíždíme do stanice Kunžak-Lomy a za ní se noříme do lesů.

Co má společného Jára Cimrman a Jindřichohradecká místní dráha?

Další zastávkou uprostřed lesa je Kaproun. V roce 2000 zde byla na počet geniálního českého badatele Járy Cimrmana odhalena pamětní deska. Proč? Totiž přesně sto let předtím byl na tomto místě vyloučen z přepravy.

Za Senotínem pokračujeme stoupáním do nejvyššího bodu trati (673 m, Jindřichův Hradec má 470 m n.m. a Nová Bystřice 600 m), po kterém následuje asi sedmikilometrový sjezd do Bystřice. Ještě jedna zajímavost nás čeká. U rybníka Osika projíždíme skrze kemp, což je taková malá atrakce jak pro cestující ve vlaku, tak pro přihlížející.

Nádraží v Nové Bystřici

Budova na čtyřkolejném nádraží v Nové Bystřici je otevřena jen přes letní prázdniny a najdete v ní Regionální úzkokolejné muzeum. My jsme bohužel přijeli už po sezóně, takže jsme alespoň očíhli okolí s historickými vagóny, lokomotivou, hrázděnou výtopnou a ukázkou výhybky a různé montáže kolejnic.

Muzeum veteránů Nová Bystřice

Strávit necelou hodinu a půl jízdy a pak se za chvíli vrátit zpět, to by byla škoda. Doporučuji vyrazit ranním spojem, porozhlédnout se po Bystřici a vrátit se do Jindřichova Hradce zase odpoledne.

Pět až deset minut chůze od nádraží v Bystřici najdete Muzeum veteránů. A není to jen tak ledajaké muzeum se starými automobily. Specializuje se totiž na americké káry. Najdete zde doslova začátky automobilismu. Nechybí legendární Ford T. Postupně procházíte a sledujete, jak vývoj procházel od křížence kočárů a dnešních aut s tehdy ještě loukoťovými koly, přes historické limuzíny až k nádherným amerikám ze sedmdesátých let.

Také jste hltali všechny ty filmy s Drsným Harrym a dalšími hrdiny té doby? Fordky, Pontiacy, Lincolny. Jejich sbírku tu uvidíte na vlastní oči. Co oči. Vy je i uslyšíte. Stačí se pohodlně usadit do křesla, stisknout tlačítko na zdi a hádat, které auto zrovna túruje.

V době naší návštěvy loni na podzim zde měl své čestné místo legendární DeLorean DMC-12. Ano, vůz z trilogie Návrat do budoucnosti. Ikonické auto s nebarvenou nerezovou karoserií a nahoru se vyklápějícími dveřmi.

Až se vynadíváte na všechny ty krásné vozy, určitě vám přijde vhod malé občerstvení v místní kavárně. My jsme toho samozřejmě využili a poté se pomalu vydali zpět k nádraží. Krásně nám to i s prohlídkou muzea veteránů vyšlo, abychom příliš dlouho nečekali na další vlak zpět do Jindřichova Hradce.

Nová Bystřice je pěkné malé město

Nebudu lhát, že se nám Bystřice tak líbila, že jsme se během dovolené do ní vrátili ještě jednou. Tentokrát autem. Má moc pěkné malé centrální náměstí s kavárnou Mlsný kocour, zmrzlinou i řadou obchůdků. Vedle města je několik rybníků či golfový resort. Ve městě najdete i zámek, ale je v soukromých rukou a veřejnosti je otevřen je příležitostně, pokud vím.

Koukněte na mapu