O Bibli kralické jste se určitě učili ve škole. Ale něco jiného je suchý výklad v dějepisu, něco jiného reálná zkušenost. Za historií nemusíme cestovat jen pro hradech a zámcích. Výlet do muzea a Památníku Bible kralické vám ukáže i další zajímavosti, nejenom tento poklad českého jazyka.
Jednoho dubnového dne před dvěma lety jsme se vydali na odpolední výlet z Brna do Kralic nad Oslavou. O něco dříve jsem tudy jel cestou z Třebíče, kde jsem byl školit u klientů. A uvědomil jsem si, že prakticky kousek od Brna je místo, o kterém jsem mnohokrát slyšel, ale nikdy jsem zde nebyl. Nastal čas to napravit.
Z Brna Bystrce je to do Kralic kousek. Projeli jsme Rosice, Zastávku, Vysoké Popovice, Rapotice a byli jsme na místě. Památník Bible kralické najdete snadno. Na jediné velké křižovatce s přechodem odbočíte na sever (směrem z Brna doprava) a pak stále rovně dojedete přímo k památníku a obecnímu úřadu v Kralicích nad Oslavou. A pokud si nejste jisti, vězte, že hnědé cedule vás k památníku a muzeu bezpečně dovedou.
Památník Bible kralické
Muzeum navržené architektem Bohuslavem Fuchsem bylo otevřeno po dvouleté výstavbě v roce 1969, a to poblíž bývalé tvrze v Kralicích nad Oslavou. Hlavním účelem Památníku je uložení materiálů souvisejících s místní tvrzí, působením Jednoty bratrské a místní ivančicko – kralické tiskárny. Na vaši návštěvu čeká především stálá expozice připravená profesorkou Fialovou, dlouholetou vedoucí zdejších výzkumů.
Muzeum kralické bible má otevřeno po celý rok, a to včetně víkendů. Zavřeno je pouze každé pondělí, jinak sem můžete zavítat vždy od osmi do čtyř odpoledne. Na podzim zavírají o hodinu dříve, přes zimu je otevřeno jen od devíti do jedné. Vstupné je 50 Kč s možností rodinné slevy. Za fotografování si musíte připlatit, dvojnásobný příplatek je za filmování. Podrobnosti k aktuální otevírací době i ceně vstupného najdete na webu památníku, resp. Moravského zemského muzea, pod který Památník Bible kralické spadá.
Bible kralická je sice nejznámější místní památka, ale nikoli jediná. V letech 1578 až 1622 našla v Kralicích útočiště tiskárna Jednoty bratrské. Tajně se zde tiskly nejenom bible, kancionály a další náboženská literatura, ale také učebnice či světská díla.
Jejich fragmenty jsou vystaveny ve vitrínách v muzeu. Minimálně v tom dubnovém víkendu, kdy jsme sem zavítali, jsme byli jediní návštěvníci, takže jsme měli dostatek času si vše podrobně prohlédnout. Prohlídku doprovází výklad paní průvodkyně, díky kterému se dozvíte řadu zajímavostí okolo zde tištěných knih, útrap Jednoty bratrské, ale i o Kralicích jako takových. Kromě výtisků je ve vitrínách umístěna celá řada nalezeného tiskařského náčiní.
Druhá expozice se zaměřuje na život Jana Amose Komenského a jeho pouť nejenom po zemích českých, ale i po Evropě. Komenský se na zámku v Kralicích zastavil v létě 1626. Nicméně během návštěvy muzea se dozvíte zajímavosti a útržky ze života dalších osobností, například bratrského biskupa Jana Blahoslava.
Šestidílná Bible kralická je významná tím, že ji teologové Jednoty bratrské přeložili přímo z původních jazyků. Jde o první takovýto český překlad bible. Do té doby sloužila jako zdroj překladů latinská Vulgáta. Překlad inicioval biskup Jan Blahoslav a vznik Bible kralické byl rozložen do let 1579 – 1593. V šesti svazcích je proto, že biblický text doplňují rozsáhlé komentáře.
Kralická bible byla první česká bible, která dělila kapitoly na verše. Další z novověkých českých překladů bible vznikl pod taktovkou jezuitů. Jejich Bible svatováclavská z let 1677 – 1715 se poté stala oficiální biblí v českých zemích monarchie. Bible z Kralic nám také poskytuje zajímavý pohled na tehdejší předbělohorskou češtinu.
Odkazy na digitalizovanou a online verzi Bible kralické najdete vespod její stránky na Wikipedii. Ze stránek Bayerische StaatsBibliothek lze kralickou bibli stáhnout i jako PDF.
Původní text Bible kralické doznal několika změn, např. v roce 1596 vyšla kniha znovu, tentokrát bez doplňkového výkladu. Jednosvazková Bible kralická z roku 1613 byla posledním kralickým vydáním, další její nové reedice se řídí tímto třetím vydáním.
Tvrz a zámek v Kralicích nad Oslavou
Zdejší tvrz poskytla pod patronací svých majitelů, pánů ze Žerotína, útočiště Jednotě bratrské. Tvrz pochází ze druhé poloviny 14. století a původně patřila Kralickým z Kralic. V polovině 16. století byla přebudována na zámeček v renesančním duchu. Do držení Žerotínů se dostala v roce 1572, kdy ji koupil Jan starší ze Žerotína. Ten Kralice a místní zámeček spolu s vesnicemi v okolí (např. Lhotice a Jakubov) přičlenil ke svému náměšťskému panství v sousedství.
V letech 1578 – 1622 zde působila Jednota bratrská, která se sem přesunula z Ivančic. Nešlo jenom o tiskárnu, ale byla zde i odborná bratrská knihovna a škola. V roce 1622 tiskárnu přesunuli do zámku v Náměšti nad Oslavou a o sedm let později do Lešna.
Kostel v Kralicích
Po prohlídce Památníku Bible kralické si prohlédněte zbytky tvrze a vraťte se okolo k muzeu. U něj je postaven pomník. Konkrétně první pomník na světě, který není věnován člověku, ale knize. Tímto se dostal i do Guinnessovy knihy rekordů. Pomník Bibli kralické byl odhalen v roce 1936.
Přímo naproti stojí kostel Sv. Martina. Jeho nejstarší části se datují až do 11. století. Najdete zde české nápisy z doby působení Jednoty bratrské v Kralicích, nástěnné malby z roku 1300, křtitelnici nebo kazatelnu připomínající svým tvarem tiskařský list. Svůj náhrobek zde má i Jindřich Kralický z Kralic, který své panství prodal Žerotínům.
SHD Kralice nad Oslavou
Během procházky po Kralicích nás zaujal malý prosklený domek poskytující útočiště starodávné koňské hasičské stříkačce. Sbor dobrovolných hasičů (SDH) v Kralicích nad Oslavou byl založen v roce 1898 po výzvě od císařskokrálovského hejtmanství v Třebíči.
A kam dál?
Kralice nad Oslavou jsou součástí mikroregionu Chvojnice, spolu s dalšími deseti obcemi východu Třebíčska. Název mikroregionu odkazuje na přítok Oslavy, Chvojnici. Zajímavostí je zde celá řada: zřícenina hradu Lamberk u Březníku, lesní evangelický hřbitov a údolní nádrž Kralice (jezero Chvojnice) v Hlubokém, zvony v kostele v Jasenicích nebo zřícenina hradu Kraví hora v Kuroslepech.
My jsme to domů vzali trochu oklikou a zajeli si do Oslavan do areálu Permonium a na těžní věž Kukla.
